Mají klíšťata přirozené nepřátele?

Klíšťata jsou přirozenou součástí ekosystému, ve kterém žijí. Jsou do tohoto systému pevně začleněna a jsou jeho nedílnou součástí. Fakt, že ke svému parazitickému způsobu života využívají další organizmy ale neznamená, že nemají své přirozené nepřátele. Těch je hned celá řada.

Začněme hned u těch nejjednodušších. Jako každé jiné zvíře i klíšťata trpí nejrůznějšími chorobami. Jsou napadáni celou řadou mikroorganizmů, bakteriemi začínaje, kvasinkami a houbami konče. Klíšťata napadají také některé druhy prvoků a červů, které pronikají do jejich útrob, množí se a klíšťata zahubí. Na obrázku vpravo můžete vidět klíště napadené houbou druhu Metarhizium anisopliae. Ta je velice nadějným kandidátem pro biologickou kontrolu přemnožení klíšťat.
Další skupinou přirozených nepřátel klíšťat jsou zástupci hmyzu. Obzvláště zranitelná jsou napitá klíšťata, která odpadla z hostitele a chystají se metamorfovat nebo snášet vajíčka. Ta patří na jídelníček mnoha zástupců této rozsáhlé živočišné říše. Jsou to např. mravenci, draví brouci, pavouci - hlavně skákavky (obrázek vlevo dole), ale také létavý hmyz jako jsou nejrůznější druhy dravých vážek, much nebo vos. Na obrázku můžete vidět klíště napadené dvěma mravenci, které nejspíše skončí v mravenčí spíži.
Ze zástupců létavého blanokřídlého hmyzu je to drobná a nenápadná vosička patřící do rodu Ixodiphagus (druh Ixodiphagus hookeri na obrázku vpravo) Ta je obzvláště nebezpečným nepřítelem klíšťat. Tato, jen několik milimetrů velká vosička, klade svá vajíčka do larev klíšťat, které se takstávají potravou pro vylíhnuté vosí larvy.
Klíšťata mají nepřátele i mezi obojživelníky a plazy. Stávají se kořistí hlavně žab a ještěrek, a to při číhání na hostitele nebo po odpadnutí z něho na zem.

Další početnou armádou nepřátel klíšťat jsou ptáci. Patří sem většina hrabavých ptáků. Ačkoliv se v zahraničí za nejaktivnější považuje perlička kropenatá (na obrázku), u nás jsou to hlavně slepice, bažanti, koroptve a další hrabaví ptáci. Pravdou je, že ptáci sezobnou hlavně větší napitá klíšťata, tedy nymfy a dospělce.

Ptáci velice často likvidují klíšťata také přímo přisátá na větším dobytku. Tak např. velice pohledný africký pták klubák žlutozobý sezobe denně až několik stovek klíšťat ze hřbetu buvolů (na obrázku vpravo). Podobně výkonný čistič je i volavka rusohlavá a další druhy ptáků s podobným způsobem obživy.

Klíšťata mají nepřátele i mezi savci. Jsou to hlavně drobní hlodavci, kteří v rámci sebečistění a čištění se navzájem si přisátá klíšťata vykusují. U savců však nesmíme zapomenout na největšího nepřítele klíšťat, tím není nikdo jiný než člověk.