K přisátí používá orgán ústního ústrojí hypostom. Ten má tvar harpuny s protisměrnými háčky, které zajišťují pevné přichycení a možnost příjmu krve. S vylučováním slin se do ranky dostane i látka, která vytvoří kolem hypostomu tzv. cementovou vrstvu, a proto je po určité době již obtížné klíště odstranit. Sliny klíštěte však obsahují ještě další produkty, které mu pomáhají přemoci obranu hostitele. Kromě látek tlumících srážení krve jsou to složky, které brání vzniku zánětlivého procesu. Nevzniká tak svědění, takže v prvních hodinách člověk vůbec necítí, že na něm klíště saje. Sliny dále obsahují složky, které potlačují imunitní odpověď hostitele na přisátí. Tím jsou připraveny podmínky umožňující uchycení přenášené infekce v hostiteli. Vlastní sání se skládá ze dvou fází. V první dochází k pomalému příjmu hostitelovy krve.

Důležitá je zde přítomnost sekretu slinných žláz obsahujících antikoagulancia (látky tlumící srážení krve) a dále cytokiny a prostaglandiny, které slouží k omezení hostitelovy obranné reakce na přichycené klíště. Po prvém příjmu krve dojde ke zvětšení slinných žláz klíštěte. Druhou fázi, která nastupuje po 24 - 48 hodinách, provází rychlé sání krve, během něhož dochází k intenzivní sekreci slin klíštěte. Pokud je klíště nositelem původců infekce, jež se nacházejí ve slinných žlazách, dochází při jejich zvětšení k pomnožení patogenů, takže v dalších hodinách se silně zvyšuje riziko přenosu infekce do krevního řečiště hostitele. Proto je velice důležité se ihned po návratu z přírody důkladně prohlédnout a přisátá klíšťata co nejdříve odstranit.

Detaily hypostomu v elektronovém mikroskopu a mechanismus jeho uchycení do kůže jsou hezky zobrazeny zde.