Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 2 %, ale v závislosti na lokalitě se tento údaj může výrazně lišit. Byly popsány lokality - tzv. přírodní ohniska nákazy, kde může promořenost klíšťat až několikanásobně stoupnout. Mezi tyto lokality patří často vlhká a teplá povodí řek s bujnou vegetací. Toto onemocnění je rozšířeno i mimo střední Evropu a zasahuje i do severských států. Asijský subtyp viru je rozšířen od Uralu po celém středním pásmu Asie až do Japonska. Tento subtyp viru je mnohem více infekční a i průběh onemocnění je závažnější.

Průběh onemocnění

Okamžikem vstupu viru do lidského organizmu začíná inkubační doba, která trvá zhruba 7 - 14 dní. Onemocnění začíná netypickými chřipkovými příznaky, časté projevy jsou malátnost, bolest svalů a kloubů, pobolívání hlavy, lehká teplota. Tyto potíže trvají několik dní, později ustoupí a člověk se cítí zdráv. Velice často se u zdravých jedinců další příznaky už neobjevují a vytvoří se imunita stejně jako u prodělané choroby. Dochází také ke skryté formě onemocnění, kdy po nákaze nedojde ani k chřipkovým projevům. V ostatních případech se však po několika dnech zdánlivého klidu objeví další klinické příznaky, které jsou již daleko závažnější. Onemocnění se může projevit v několika formách. Nejčastěji napadá virus vyšší centra mozku a mozkové obaly. Typické jsou značné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třesy, netečnost, závratě a vysoká horečka. Vážnější stav však může nastat při napadení spodních center mozku (tzv. bulbocervikální forma). Tato forma onemocnění je život ohrožující, neboť při ní může dojít i k zástavě životně důležitých funkcí, jako je dýchání nebo srdeční stahy. U další formy choroby (tzv. encefalomyelitické) dochází k postižení pažního pletence, které je většinou spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny. Obrny vznikají v časné rekonvalescentní fázi, tj. do týdne po ústupu horeček.

Onemocnění může být provázeno komplikacemi, jako jsou obrny hlavových nervů, porucha sluchu a objevuje se i postencefalitický syndrom, který limituje nemocného řadu týdnů až měsíců v rekonvalescentním období. Vyskytuje se asi u 10 % nemocných a projevuje se poruchami koncentrace, paměti, nespavostí, snížením pracovního výkonu a úzkostí. Úmrtnost na klíšťový zánět mozku je nízká. Na tuto diagnózu dochází k úmrtí 1–3 osob, většinou vysokého věku, ročně na území celé ČR.

Onemocnění tedy probíhá ve dvou fázích:

1. Příznaky se mohou podobat netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V tomto stadiu dochází k pomnožení viru. U některých jedinců může onemocnění přejít do druhé fáze.
2. Závažná forma onemocnění je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Proto je nutný klid na lůžku.

Léčba

Je nutno zdůraznit, že pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika). Nejúčinnější způsob ochrany před rozvojem tohoto onemocnění je vakcinace neboli očkování. V případě pozitivního nálezu infekce v klíštěti doporučujeme omezit stres a fyzickou námahu a podpořit obranyschopnost organizmu dostatečným přijmem vitamínů a dalšími podpůrnými prostředky. 

Výskyt infikovaných klíšťat

Přehled výskytu infikovaných klíšťat

Na základě klíšťat vyšetřených v laboratoři Protean s.r.o. byly připraveny přehledy výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých letech a jejich rozložení v krajích a okresech.