Jako "létající klíště" je nesprávně označován kloš jelení (Lipoptena cervi), pro jeho podobnost s klíštětem. Je to také členovec, ale spadá do třídy hmyzu (Insecta), kdežto klíště patří mezi pavoukovce (Arachnida). Je veliký 3-7 mm, má 6 nohou (dospělé klíště 8) a křídla, která ovšem shodí, jakmile se usadí na hostiteli, kterým je nejčastěji srstnatá lesní zvěř. Člověk pro kloše není vhodným hostitelem, takže po těle či ve vlasech pouze leze. Vzhledem k ostrým drápkům je to velmi nepříjemné. Někdy se může i zakousnout, což bývá bolestivé. Když se svědivá ranka rozškrábe, může dojít k zanesení sekundární infekce a zanícení. Postižené místo je vhodné vydesinfikovat a pro zmírnění svědění použít gel s antihistaminikem. Nemoci na člověka nepřenáší. S klošem se setkáme převážně v lese. Je tvrdý a velice rychlý, někdy je obtížné ho na těle chytit.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi klošem (již bez křídel) a klíštětem.

Kloš s křídly

Dalším druhem, který si lidé pletou s klíštětem je štírek domácí (Chelifer cancroides), který se vyskytuje v lidských příbytcích. Bývá 2,5 - 4,5 mm velký a od klíštěte se viditelně liší několik milimetrů dlouhými klepítky, která používá k lapání kořisti. Pro člověka je nejen neškodný, ale dokonce užitečný, neboť se živí převážně roztoči.

Štírek domácí

Zdroj posledního obrázku Wikipedia

Dalším roztočem z třídy pavoukovců podobným klíštěti je sametka rudá (Trombidium holosericeum). Na obrázku je vidět, že sametka má stavbu těla podobnou klíštěti, ale má výrazně červenou barvu. Dospělec je veliký 2,5-5 mm. Kousnutí sametkou je velice nepříjemné a vypadá jako vyrážka. Není známo, že by přenášela patogeny.

Informace zde a zde.

Jak vypadá larva, nymfa a dospělé klíště uvidíte zde.