Reprodukční schopnosti klíšťat jsou vysoké, jedna samička produkuje 2500 až 4000 vajíček. Každá vývojová fáze může mít klidové stadium v délce 6 měsíců až 1 rok před obdobím sání. Parazité jsou schopni odolávat a přežívat v chladných nebo suchých obdobích roku. Nejaktivnější bývají v období, kdy je vlhko a teplo.
Životní cyklus klíštěte zahrnuje tři stadia: larva, nymfa a dospělec. Z vajíček se vylíhne larva, která je velmi malá. Měří asi 0,8 mm a má jen tři páry nohou. Larva se většinou přisává na drobné hlodavce, ale často i na člověka. Larvu na těle často objevíme až když je napitá a místo už začíná svědit, což je obvykle dva dny po přisátí. Napitá larva vypadá jako kulatá špendlíková hlavička a často je považována za stroupek. Snadno ji seškrábneme nebo oholíme aniž jsme ji postřehli, což vede k případům onemocnění boreliózou takzvaně bez klíštěte.
Fotografie klíšťat jsou pořízeny na milimetrovém papíru pro představu skutečné velikosti.
Larvy klíšťat
Napité larvy
Po nasátí larva odpadne a poté se dostává do stadia tzv. metamorfózy (přeměny), kdy dochází k přeměně všech larválních orgánů na orgány vyššího vývojového stupně, kterým je nymfa. Ta už je o něco větší (1,2-1,5 mm) a má čtyři páry nohou. Nymfa se přisává na větší zvířata - zajíce, ježky, ale i psy, kočky a člověka. Toto stadium je mezi klíšťaty přisátými na člověku zastoupeno nejčastěji.
Nymfa a larva
Nymfy klíšťat
Nymfy napité
Po načerpání energie (potravy) nymfa opět odpadá a prochází konečnou metamorfózou na dospělého jedince (imágo), samici nebo samce, schopného reprodukce. Zda se jedná o samce nebo samici rozeznáme pouhým okem. Samice bývá větší (2 x 4 mm) a je viditelně dvoubarevná. Na zádech za hlavovou částí má černohnědý štítek, kdežto zbytek zadečku je výrazně oranžový až načervenalý. U o něco menších samců pokrývá černohnědý štítek celou zadní část těla a budí tak celkový tmavý dojem. Krev saje pouze samice. Její oranžový zadeček je zřasený a umožňuje několikanásobné zvětšení objemu při sání krve.
Samice
Napité samice
Zbarvení napitých samic je způsobeno různým poměrem nasávané krve, lymfy a tkáňového moku.
Samec již nesaje, jeho posláním je oplodnění samice. Dospělá samice využívá jako zdroj krve zase o něco větší živočichy-srnčí, jeleny, černou zvěř, lišky, dobytek, koně, psy, kočky a člověka. Saje po dobu několika dnů až týdne, poté naklade vajíčka a uhyne. Vývojový cyklus klíštěte je dlouhodobý a v našich zeměpisných šířkách trvá 2-3 roky. Díky tomu se klíště stává uchovávatelem nákaz v přírodě, protože všechna tři stadia jsou schopna přenosu rozličných patogenů. Sání krve představuje cestu přenosu infekce.
Samec
Samec a samice
Video: Samec chystající se oplodnit samici
Kopulace klíšťat
Samice s vajíčky